Boom umělé inteligence: Rozhodne, kdo obstojí

Rozvoj umělé inteligence pohání akciové trhy i hospodářský růst USA. Očekává se od něj mimořádné zvýšení produktivity práce. Zároveň se však ozývají varování před stejně dramatickým úbytkem pracovních míst. „Debatě dominují dva extrémy: na jedné straně masová nezaměstnanost, na druhé zázračný růst produktivity,“ říká Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s.. „Skutečnost je ale složitější.“ Někteří na umělé inteligenci vydělají, jiní prodělají. Platí to pro zaměstnance i investory.

Boom umělé inteligence je v plném proudu. Během uplynulých osmi čtvrtletí americké firmy zvyšovaly své reálné investice do IT anualizovaným tempem téměř 25 procent. Na finančních trzích nyní vyvstává zásadní otázka: Vyplatí se tyto výdaje? To závisí na tom, zda firmy budou umělou inteligenci využívat, a to zase na tom, zda technologie přinese očekávaný růst produktivity. Pokud ano, mohla by teoreticky učinit velké množství pracovních míst nadbytečnými. „Umělá inteligence tak současně podporuje růst a vyvolává nejistotu,“ vysvětluje Zendulka. Je nezaměstnanost cenou za technologický boom?

Zde je třeba rozlišovat. Umělá inteligence nenahrazuje celá pracovní místa, ale především mění jednotlivé činnosti a úkoly. „Některé se zautomatizují, jiné zůstanou,“ říká Zendulka. Celková zaměstnanost proto pravděpodobně zůstane stabilní. Navíc platí, že pokud se práce zefektivní, zlevní i výsledné produkty a služby, což podpoří poptávku.
Umělá inteligence přebírá zejména rutinní činnosti, jako jsou vyhledávání informací, dokumentace, tvorba textů nebo jednoduché analýzy. Tradičně jde o úkoly lidí na začátku kariéry, a právě ti jsou proto obzvlášť zasaženi. To už se odráží v datech: podle Stanford Digital Economy Lab je zaměstnanost lidí ve věku 22 až 25 let v profesích nejvíce vystavených vlivu umělé inteligence téměř o pětinu nižší než v profesích, na něž má AI menší dopad. O rok dříve činil rozdíl pouhých 13 procent. „Firmy nepropouštějí, jen přijímají méně nových pracovníků,“ vysvětluje Zendulka tento mechanismus. „Dopad tedy nepociťují primárně ti, kdo už práci mají, ale ti, kdo ji teprve hledají.“

To má důsledky i pro stávající zaměstnance: umělá inteligence zvyšuje nároky na kvalifikaci, protože klesá potřeba rutinních činností a roste význam úsudku, kreativity a komunikačních schopností. „Práce se posouvá k činnostem s vyšší přidanou hodnotou,“ říká Zendulka, „což zaměstnancům otevírá nové příležitosti.“ Otázka tedy nezní „Krize, nebo boom?“, ale „Kdo získá a kdo ztratí?“

Totéž platí pro investování. Umělá inteligence je zatím především investičním tématem v oblasti infrastruktury. Podle švýcarské banky UBS mají investice do polovodičů, energetiky, úložišť a výpočetní kapacity v příštím roce vzrůst o třetinu na 1,2 bilionu amerických dolarů. Profitovat z toho budou nejen známí hyperscale poskytovatelé, ale také méně známé společnosti. „Výzvou pro investory je proto pečlivý výběr,“ říká Zendulka. Vítězů bude mnoho, ale také se ukáže řada chybných odhadů. V poslední době se pod tlak dostali poskytovatelé takzvaného neocloudu, kteří jsou závislí na dostupném financování. I mezi hyperscale poskytovateli se však začíná oddělovat zrno od plev: „Společnosti, které financují investice do AI z vlastního peněžního toku, budou oceňovány jinak než ty, které se kvůli nim zadlužují.“

Poučení je zřejmé: ne všechno, co souvisí s umělou inteligencí, přináší dlouhodobě udržitelný výnos. „Investoři by proto měli investovat do proměny ekonomiky, nikoli do přehnaného nadšení,“ vysvětluje Zendulka. Pozornost by se měla soustředit na společnosti, které budou ze strukturálních změn spojených s AI dlouhodobě těžit – nejen v oblasti aplikací, ale především v infrastruktuře, která umělou inteligenci vůbec umožňuje.

Splaskne bublina kolem umělé inteligence? Dříve či později je to pravděpodobné. „Nebude to ale znamenat konec světa. Pouze se ukáže, které společnosti mají skutečně pevné základy a které se jen svezly na vlně nadšení,“ říká Zendulka. Investorům proto doporučuje tři věci: „Diverzifikovat globálně, pečlivě vybírat a zaměřovat se na dlouhodobě udržitelné trendy místo krátkodobých příběhů.“